Jazzman

Obsah

„Jazz není hudebním žánrem, ale prostředkem k tomu, aby člověk mohl být sám sebou,“ říká skladatel, dirigent a jazzový pianista Milan Svoboda v šestadvacetiminutové koláži improvizovaného vzpomínání a drobných výseků z každodenního života, které dohromady skládají odpověď na otázku, co v případě českého jazzmana ono „být sám sebou“ vlastně znamená.

V absolventském snímku, jímž Daniel Habrda završil studium Dokumentární tvorby na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku, nabídneme odpovědí hned několik. A každá z nich nahlédne Milana Svobodu z jiné perspektivy.

V Národním divadle, Rudolfinu, jazzovém klubu Reduta nebo třeba na Ježkově konzervatoři, kde jsme natáčeli, je profesionálním hudebníkem a na své kolegy působí jako „velmi jemná, laskavá osobnost,“ jak se o Svobodovi vyjádří americký saxofonista a držitel dvou cen Grammy Bob Mintzer. Doma v Jílovišti je životním partnerem a manželem herečky Jany Paulové, v tělocvičně v Praze-Slivenci zase hráčem ping-pongu a v Žižkovském divadle Járy Cimrmana hercem, o němž Zdeněk Svěřák říká, že „když si sundá klobouk, tak je velice podobnej Bedřichu Smetanovi.“

I přes krátkou stopáž jsme snímku věnovali více než půl roku práce. První klapka padla 17. října 2015, poslední 6. května 2016 a jazzman Milan Svoboda nás během té doby pustil nejen do zákulisí své práce, ale i do soukromí, takže ho ve filmu můžete zastihnout při běžných činnostech, jako je přifukování pneumatik jízdního kola nebo bezradné soupeření s autonavigací. To všechno dohromady, přináší zajímavou sondu do života jedné z předních českých hudebních osobností.